Ach jo, nevím, ani jak se mám cítit. Co je skutečné a co je pouhý klam? S tebou jsem veselá, směji se a přeji si něco víc. Jenže o samotě o všem pochybuji. Jaká by byla má skutečná reakce, kdyby se má tajná přání přeci jen vyplnila?
Dříve bych z toho měla nejspíš ohromnou radost, ale teď váhám. Možná to bude tím, že jsem k tobě ztratila důvěru. Strašně moc (ač je to chyba) bych ji k tobě chtěla znovu nalézt, ale vím, že mě v nejtemnější chvíli necháš spadnout a opět mě opustíš. Zůstanu ležet na zemi v kaluži krve a se slzami v očích, dokud znova nepochopím, že mě nepřijdeš zvednout a má zranění neošetříš. A v tu chvíli si uvědomím, že mám vlastně strach. Co když tě vůbec neznám? Co když se dokážeš přetvařovat stejně jako já? Nevím, co si počít se svými pocity. Čekám, kdy mě to roztrhá a pak led se spojí s ohněm..
Darkness ღ
Nooo, co popisuješ mi přijde hodně podobné tomu, co cítím a prožívám já... :((
OdpovědětVymazatMrzí mě, pokud zrovna tohle teď prožíváš. Já jsem člověk, co se snaží nad věcma moc nepřemýšlet, jinak se z toho zblázní.
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Bohužel se ztracená důvěra hledá těžko. :( Asi tomu nech chvíli volný průběh než se zcela rozhodneš, jak jednat dále.
OdpovědětVymazatTo jsou silne myslenky. Ztracena důvěra se sbírá tezko, hodne chce o tom mluvit pokud se to da a dostat to ze sebe :-(
OdpovědětVymazatHlavně se nenech zblbnout.
OdpovědětVymazatJo tak to si říkám ohledně jedné ženy taky... Tyto pocity znám moc dobře...😥😓
OdpovědětVymazat