V posledních dnech se mi zdá, že mi na ničem nezáleží. Ať už jsi to Ty nebo cokoliv jiného. Je fuk, jak všechno dopadne. Prostě je mi to jedno. Nevím, co mě vede k takové netečnosti. Nepamatuji se, že bych někdy taková byla. Vždy jsem na něčem lpěla. Možná už dopadla ta pověstná poslední kapka. Nejspíš jsem od života čekala příliš a akorát se vždy zklamala. Honím se za něčím, co pravděpodobně neexistuje. Znova a znova se ošklivě spálím, ale sotva si olížu ránu, vydám se na tu stejnou cestu znova.
Avšak teď se o nic nesnažím. Možná až příliš vzpomínám několik let zpátky. Vím, že v minulosti na mě nic nečeká, ale jsem prostě nostalgický typ. Ale neříkám si, co kdyby..? Myslím jen na to, co bylo a občas přemítám, jaké by to bylo teď. Prostě se na chvilku zastavím a zamyslím se. Nedávám si žádné velké cíle. Dělám, na co mám zrovna aspoň trochu chuť. Někdy hraji na Playstationu, jindy si zase vybarvuji omalovánky. Nic nehledám. Jenom proplouvám dnem do doby, než mě dostihne únava a já ulehnu do postele. Jenom doufám, že tohle není pouhé ticho před bouří..
.. but my heart is too kind.
Darkness ღ
