Včera na mě začala zničehonic dopadat velmi pochmurná nálada. Během dne se to zhoršovalo a večer jsem seděla nad notebookem úplně bez nálady se slzami v očích. Po letech jsem se vrátila k seriálu Skins a rozhodla se ho konečně dokoukat. Jsem unavená a nechce se mi nic dělat. Přeji si zůstat celý den v posteli a sledovat seriály, číst si nebo spát. Myslela jsem si, že jsem se přes některé věci konečně přenesla, ale nejspíš opak je pravdou. Byla jsem připravená tuhle kapitolu ukončit, ale nic není tak snadné, jak se může zdát. Navíc se blíží mé narozeniny a ty mi už několikrát přinesly společně s dárky i slušnou dávku smutku. Asi se u mě vytvořil reflex a propadám se do temnoty už dopředu. Snad to brzy přejde. Přitom bych si přála dlouhé objetí a aby to aspoň na chvíli bylo zase jako dřív.
Darkness ღ