I'm not ready yet

Mám pocit, že je něco špatně. Normálně bych v tuhle dobu s nadšením nasávala zimní (až vánoční) atmosféru, ale místo toho ji úspěšně ignoruji. Těší mě, že už v podstatě mám nakoupené skoro všechny dárky. Musím se pochválit, že letos se mi to povedlo celkem brzy a dokonce mi to nedalo tolik zabrat. Jako kdyby mi ty dárky naskákaly do košíku samy. První várku jsem se rozhodla s předstihem zabalit, ale místo vánočních hitů jsem spustila náhodný podzimní playlist na youtube. Jak kdybych se zasekla v měsících, kdy se k zemi pomalu začínaly snášet seschlé listy. Připadá mi, že ten čas letí čím dál rychleji.

Včera na mě začala zničehonic dopadat velmi pochmurná nálada. Během dne se to zhoršovalo a večer jsem seděla nad notebookem úplně bez nálady se slzami v očích. Po letech jsem se vrátila k seriálu Skins a rozhodla se ho konečně dokoukat. Jsem unavená a nechce se mi nic dělat. Přeji si zůstat celý den v posteli a sledovat seriály, číst si nebo spát. Myslela jsem si, že jsem se přes některé věci konečně přenesla, ale nejspíš opak je pravdou. Byla jsem připravená tuhle kapitolu ukončit, ale nic není tak snadné, jak se může zdát. Navíc se blíží mé narozeniny a ty mi už několikrát přinesly společně s dárky i slušnou dávku smutku. Asi se u mě vytvořil reflex a propadám se do temnoty už dopředu. Snad to brzy přejde. Přitom bych si přála dlouhé objetí a aby to aspoň na chvíli bylo zase jako dřív.

Darkness ღ