úterý 13. srpna 2024

Where My Thoughts Take me

Nevím, zda je vtipné nebo smutné, jak se 1x do roka vrátím s příslibem, že se k blogování vrátím. Slova, že se ze svých pocitů potřebuji vypsat, myslím vážně. Avšak realita solidně pokulhává. Kdyby se tak mé myšlenky dokázaly zapisovat samy. Nejlépe je totiž umím sesumírovat těsně před spaním. Mám toho spoustu, co bych chtěla probrat. Jenomže je těžké si to všechno utřídit a najít ten správný bod, kde bych měla začít. Zkusím to tedy sepsat v několika řádcích a třeba se dočkáme i samostatných článků, kde jednotlivá témata rozeberu tak, jak si právem zaslouží. 

Chybí mi starý blogový svět a mí online přátelé, s kterými jsem si byla schopná psát dlouhé hodiny. Už ani nevím, kdy jsem naposledy seděla za počítačem a aktivně chatovala. Má komunikace se skládá z občasných odpovědí na zprávy, které se trousí, jak kdyby místo pomocí internetu ke mě přilétávaly prostřednictvím sovy. Obvykle mi samotné trvá odpovědět, ale i když by ta chuť byla, tak ostatní nemají čas. Jednou za čas by ale takové pokecání bodlo.

V mnoha předchozích článcích jsem narážela na určitou situaci a stále není úplně za mnou. Upřímně věřím, že ty nejhorší dny jsou už pryč, ale i tak si občas postesknu. Momentálně držím otěže spíš já a rozhodla jsem se zahájit taktiku nenápadného ústupu. Strach z další dávky bolesti je silný. 

Jenže tato bolest nečíhá z jediného kouta. Za ty roky se objevily i další lidé v mém životě, kteří mi přinesly úsměv na tváři i slzy. V současné situaci se držím zpátky celkově, ale nejsem si jistá, jak dlouho to vydrží. Stýská se mi. 

Zrovna nedávno se v mém životě objevila další osoba. Vypadá fajn, rozumíme si, máme společné koníčky,.. ale i tak ta konverzace trošku vázne. Oba se snažíme ji nějakým způsobem udržovat a zatím to není na sílu, jenže jak dlouho to může vydržet? Navíc můj problém s fixací na druhé nemůžu přehlížet. Vidím, jak už se pomalým tempem blíží a já se stanu zase zranitelnější. 

Také vzpomínám na své mládí. Co utvořilo mou osobnost. Proč mám strach z toho a tamtoho. Proč ten nedostatek sebedůvěry. Přes jaké brýle pohlížím na svět. Najdu někoho, kdo mě dokáže pochopit? 

Darkness 

2 komentáře:

  1. Taky mi moc chybí starý blogový svět na blog.cz. Jenže všechno se pořád mění, jak dění okolo nás, tak i lidé, co procházejí naším životem... a pak... no tak nějak...

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj čas a přeji kouzelný den :)