Grisha Trilogy - Review

O existenci trilogie Griša jsem se dozvěděla díky knižní sérii Šest vran, která prošla mýma rukama jako první. Po dočtení Vran jsem se tedy rovnou pustila do příběhu, jež jim předchází, abych si doplnila chybějící znalosti. Musím se přiznat, že mě trochu mrzelo, když se v ději objevily postavy, s kterými jsem se mohla už dříve seznámit a dát si dohromady některé souvislosti. Avšak nevadí.. můžu si to propojit zpětně. :) 

Hned u knihy Světlo a stíny se dostavilo malé zklamání. Dějově se jedná poněkud o klišé. Hlavní hrdinka začíná jako nikdo a nešťastnou náhodou se dozví, že se v ní skrývá vzácná síla a brzy se stává nadějí veškerého lidstva. Samozřejmě nechybí trable s kluky a Alina netuší, s kým dřív skočit do postele. Na druhou stranu svět je vymyšlený moc hezky. Bavilo mě Alinino vzdělávání, hrátky s Temnyjem a i tak nějak předvídatelné zvraty. Užila jsem si několik spokojených večerů a s očekáváním otevřela druhý díl..

Bouře a vzdor (bohužel) působí spíše jako vyplnění času před velkým finále. Akce je až proklatě málo a většinu času se Alina připravuje na boj a zároveň řeší problémy v ráji. Ačkoliv se mi opět četlo dobře, uvědomění, že se za celou knihu toho nic moc neudálo, mě nutí hodnotit o něco hůře. Velkým překvapením a osvěžením pro mě byl Nikolaj. 

Posledním dílem je Zkáza a naděje, kde jsem se konečně dočkala většího přídělu akce a napětí. Řekla bych, že se jedná o nejpovedenější část a pěkné zakončení celého příběhu. Dostalo se jak na zvraty, tak i na očekávané momenty. 

Vrány vs. Griša

Neubránila jsem se srovnávání (stejně to většina dělá alespoň v hlavě). Nemůžu úplně objektivně říct, která série je lepší. Jako první jsem četla Šest vran, které si mé srdce okamžitě získaly a nasadily laťku příliš vysoko. Griša byl pro mě malinko propad o úroveň níž. Ale chápu, že v té době autorka ještě nebyla tolik vypsaná. Griša je dle mého názoru spíše pro mladší nebo nenáročné čtenáře, kteří chtějí sáhnout po něčem oddychovějším a nevadí jim klišé. 

Nutno poukázat na to, že Vranách jsem si všechny postavy zamilovala, s napětím sledovala každý jejich krok a fandila jim do posledního dechu. K postavám v Griše jsem si takový vztah za celou dobu nevytvořila. Jasně, fandila jsem dobré straně z principu, ale Alina je podle mě hloupé děvčátko s obrovskou silou, které čeká, až se všechny problémy vyřeší tak nějak samy a raději se zabývá svým nefunkčním vztahem. Mal mě zajímal jenom proto, že ho autorka popisuje jako neodolatelného (jsem jenom ženská proboha) a má skvělé lovecké schopnosti. Zajímavý potenciál měl Nikolaj a už se nemohu dočkat, až otevřu knihu Zjizvený král.

Jaký názor na knihy máte vy? Kterým postavám jste nejvíce fandili a proč?

Vaše Darkness ღ